Jiří Tkadlčík - všestranný powerlifter

Jiří Tkadlčík - všestranný powerlifter

Jirka Tkadlčík je typem nezdolného sportovce, který se nevěnuje pouze silovému trojboji, ale zkouší co se dá.

Rozhovory | 08.08.2011 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Daniel Dvořák

 


 

Strongmany, závody šerpů, nedělá mu problém jeden den odjet závod v silovém trojboji v dresech a druhý den si ho střihne i bez dresu. V silovém trojboji je aktivní v České asociaci silového trojboje a bojuje za oddíl Metalpower Powerlifting.

Jirko, kolik Ti je, kolik měříš a vážíš?
Je mi čerstvě 22 let, vážím teď kolem 95 kg, nejvíc jsem měl  lehce přes metrák. Měřím kolem 180 cm. Někdy víc, někdy míň podle toho, jak často jezdím těžké dřepy.

Jaké jsou Tvé výsledky v silovém trojboji?
Silový trojboj dělám druhým rokem. Jsem mistr republiky v benchpressu, mistr republiky v powerliftingu, dvojnásobný vicemistr Evropy, nakonec taky mistr světa asociace GPC spadající také pod ČAST (vše v juniorské kategorii) a mistr Evropy v mužích do 100 kg raw. Největší total na soutěži jsem měl 800 kg (280-195-325), to bylo letos na MČR v Trutnově a bylo to v dresech, které na mě často neuvidíte. Nejvyšší raw trojboj byl také v Trutnově (závodil jsem hned druhý den) a to jsem dal 732,5 kg. Takže, jak to vypadá v Podkrkonoší se mi daří :-)

Jaké medaile si nejvíce ceníš, potažmo jakého výkonu?
Nejvíce asi zlaté medaile z loňského Mistrovství světa asociace GPC v Praze, kde se mi podařilo vyhrát juniory - raw absolutně. Ale těžko říct, cenná je každá medaile, pokud byla získaná ve slušné konkurenci.

Jsi sportovec všestranného zaměření – powerlifting, strongman, závody šerpů.. Máš chuť stále zkoušet nové věci nebo prostě jen neudržíš energii na uzdě?
Ano, rád zkouším všechny možné i nemožné sporty. Dám si vždycky nějaký sportovní cíl a snažím se ho splnit. Absolvoval jsem strongmany, závody v trojboji, triatlon, půlmaraton, atletický sedmiboj, šerpovské závody a mnohé další sportovní výzvy. A ještě jsem spoustu cílů nestihl dokončit, např. ten bájnej maraton. Myslím, že se snažím být celkem všestranným sportovcem.

Jaké jsou Tvé aktuální úspěchy v letošní sezoně? Mohl by jsi ji shrnout od MČR až po poslední závod?
Začalo to MČR v Trutnově, tam jsem v kategorii juniorů v dresech dal 800 kg a v celkovém pořadí byl druhý za Tomem Kalenským na Reshelův přepočet. Druhý den jsem jel raw, dal jsem 732,5 kg a v absolutním pořadí rawkařů (i s muži) byl třetí. Porazil mě Petr Petráš a Petr Maceašik. V juniorech jsem nenašel přemožitele a celkově zvítězil. Nutno říct, že raw výkon mohl být lepší, ale únava udělala své. Dále bylo mistrovství Evropy GPC v maďarském Egeru, tu jsem šel raw a povedlo se mi dát 727,5 kg. Rozhodl jsem se závodit v mužích do 100 kg, protože jsem chtěl vědet, jak na tom budu mezi muži, přeci jen za rok už juniorem nebudu. Povedlo se mi zvítězit, ale cítil jsem značnou rezervu ve výkonech, natrénované bylo alespoň na 750 kg. Bohužel 14 dní před závody jsem si poranil rameno a benčovat mě dost bolelo.

Pak jsem měl jeden strongman závod u nás v Přerově, který se mi podařilo vyhrát. Musím říct, že strongmani jsou pořádní chlapáci a tento sport je pořádná výzva. Jen mě štve, že takový lehčí týpci jako já nemají svoji kategorii, jako třeba ve světě, kategorie strongman do 105 kg - to by mi sedělo. Jinak jsem měl po závodě pořádnou svalovku..

Hned týden na to byla Evropa asociace WPC, na kterou jsem se cítil poněkud unaveně, ale rozhodl jsem se zabojovat, protože právě tato asociace je nabitá ruskými závodníky a jejich skalpy mě lákají. Závodil jsem v dresech, protože termín raw závodu mi kvůli škole nevyhovoval. Umístil jsem se na druhém místě za ruským bombarďákem a dal na svá měřítka pouhých 775 kg. Bohužel jsem ještě nedoléčil rameno a opět mě zklamal benč. Pak jsem si střihnul dva šerpovské závody. Jedná se o Radegast akce, kde máte na zádech umístěnou bečku piva a další nezbytnosti o váze asi 65 kg a vaším úkolem je ve dvojčlenném týmu zdolat nějaký kopec (Svatý Hostýn atd..) Nečekal jsem, jak to bude náročné, ale je to skvělá zábava. Příští rok se na to musíme víc připravit po fyzické stránce a začít drtit více lýtka.

Jaká je Tvá strava a suplementace?
Strava je v rámci možností, snažím se držet bílkoviny a příjímat hodně kvalitních sacharidů. Ale někdy mám tak vysoký výdej, že si opravdu nemůžu vybírat a sním téměř všecko. Vyhýbám se tučným masům, všeobecně fastfoodům. Jinak jím asi 7 porcí jídel denně. Z doplňků stravy používám hodně tekutých bcaaček. Občas si dám protein nebo gainer. Všechno doplním vyladěným příjmem minerálů, a tak nějak funguju. Dřív jsem byl fanatik a držel přísně stravu, byl jsem sice vysekaný, ale slabý a to už si nemůžu v trojboji dovolit.

Vraťme se ještě k MČR, kdy jsi v sobotu odjel powerlifting v dresech a druhý den raw, jak jsi se cítil druhý den? V které disciplíně jsi cítil nejvyšší únavu v druhém dni?
Tak citíl jsem slušnou krizi hned ráno, před dřepama, ale pak to nějak opadlo a vlivem adrenalinu ze soutěže jsem to nijak nepozoroval. Benče jsem odjel slušně a na mrtvole jsem samozřejmě citíl, že záda nejsou na 100 % fit, ale nějak rozumně závod dodělal. První den jsem dal 800 kg (280 dřep - 195 benč – 325 mrtvý tah) a druhý den 732,5 kg (262,5 – 165 - 305). Celkem se to dalo, už jsem zažil horší stavy :-)

Fázuješ si tréninky? Popiš svůj tréninkový split.
No jezdil jsem i dvoufázovky. Spousta lidí mě od dvoufázovek zrazuje, ale já myslím, že se to dá. Jen si musíte pečlivě naplánovat co a jak pojedete. Jinak split vypadá pořád jinak - jsem zástancem fullbody tréninků. Jezdím jeden den hodně silové tréninky a druhý den jedu třeba trénink, kde se snažím svaly naučit, aby zvládaly laktát a jedu spoustu opakování a k tomu těžkou aerobku. Dalo by se říct, že dvakrát týdně dřepuju, dvakrát benčuju a jednou tahám. Tohle se mi osvědčilo nejvíc. Teď trénuji jednofázově asi pětkrát za týden plus aerobka. Jakmile příjde období soutěže, snažím se už jet jen disciplíny silového trojboje a vyřazuju doplńky. A omezím aerobku.

Zdá se, že sport je Tvou jedinou zálibou, máš ještě čas na jiné aktivity?
Sport sežere spoustu času, ale snažím se ještě věnovat své přítelkyni. A taky mám psa, kterému se musím věnovat. Jinak nic moc nedělám, občas si něco přečtu a dost brouzdám po internetu.

Jak jsi se ke sportu vůbec dostal a jak jsi se dostal k silovému trojboji?
Začal jsem asi v sedmi letech hokejem, tam mě přivedla mamka. Bohužel jsem se dost blbě zranil a musel s hokejem skončit. Měl jsem spirálovou zlomeninu nohy a léčení zabralo víc než rok. Pak jsem zkoušel judo a bojové sporty. Jak jsem začal cvičit si ani pořádně nevzpomínám, ale na trojboj mě nalákal jeden známý co to dělal, a tak jsem zkusil jednu soutěž a zalíbilo se mi to.

Tvým posledním velkým závodem bylo mistrovství Evropy WPC, které se konalo v pražském hotelu Olšanka, jak jsi byl spokojen s výkonem a celkově se závodem?
Závod byl organizačně výborně zvládnutý, organizátoři se fakt vytáhly. Bylo tam zázemí, které podporovalo kvalitní výkony a závodníci se cítili dobře. S výkonem jsem byl poměrně nespokojen, mohlo padnout víc. Ještě jsem neměl uplně zdravé rameno, takže benč nebyl dobrý.

Jak vnímá Tvé výkony blízké okolí, máš u své rodiny, přítelkyně podporu?
Rozhodně tam podpora je, jinak by se to ani nedalo. Pokud za člověkem stojí kvalitní tým, tak podává mnohem lepší výkony. Tímto bych chtěl poděkovat svojí rodině, přítelkyni a kamarádům, že mi pomáhají!

Tvou nejsilnější disciplínou je mrtvý tah, jaký je Tvůj rekord a jaký je Tvůj nejvyšší výkon na oficiálním závodě v silovém trojboji?
Můj nejvyšší raw výkon je 315 kg, nejvyšší equipment výkon je 333,2 kg. Oba padly na závodech. Na tréninku se nikdy tak nevyhecuju. Za zmínku stojí třeba i 18 opakování s 200 kg.

Jaké máš cíle co se týče jednotlivých výkonů do budoucna?
Dřep bych chtěl 300 kg jen v bandažích na kolena. Benč bych jednou chtěl 200 kg raw (tam je ještě dlouhá cesta přede mnou) a mrtvola 350 kg, v daleké budoucnosti snad jednou 400 kg.

ČAST pořádá v létě a na podzim 3 závody Grand Prix v mrtvém tahu, připravuješ se na ně – posledním závodem bude Fitness Expo v Praze, uvidí Tě tam diváci?
Tento nápad se mi velice libí, myslím že tady udělala ČAST krok správným směrem. Diváci mě určitě uvidí v Praze na Expu, kde se pokusím potáhnou nějaké pěkné číslo.

Kdo je pro Tebe nejlepší světovým lifterem všech dob?
Těžko říct Ed Coan je opravdová veličina tohoto sportu, z dnešních Andrey Malanichev a Petr Petráš.

Jak jsi na tom se zraněními, vyhýbají se Ti?
Vcelku se mi vyhýbají těžká zranění, ale drobné věci mám pořád - přetáhlé úpony, natáhlé svaly, strhlé mozoly atd..

S kým trénuješ, máš dobré sparring partnery?
Mám ty nejlepší sparingy Jirku Mateje a Martina Koblihu, někdy trénujeme  ve větší grupě a to je mazec. To padají hecovačky a sázky. Takové tréninky mě moc baví a jsou taky zábavné.

Vím, že studuješ, můžeš nám řící jakou školu a jak se Ti daří skloubit studium s náročnými tréninky?
Teď jsem měl rok pauzu, ale od září zase nastupuju na Sportovní fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Trenérství a Managment sportu. Dřív mi to nedělalo problémy.

Jak vidíš svou účast na mistrovství světa na podzim?
Určitě bych chtěl. Láka mě, ale dost bude záležet na sponzorech, kteří by cestu aspoň částečně uhradili. V tomto sportu ulovit sponzora je téměř nadlidský úkol. Na Ss bych se chtěl rozhodně ukázat v plné síle.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk