Posilovna? Láska, která je s vámi jako nejvěrnější pes 2. část

Posilovna? Láska, která je s vámi jako nejvěrnější pes 2. část

2. a poslední část článku od autora Karla Šedivého!

Ostatní | 28.02.2010 | Michal Rudzinskyj

Text: Karel Šedivý
Posilovna? Láska, která je s vámi jako nejvěrnější pes - 1. část


Druhý den ve škole nebo v práci a vy přemýšlíte o tom, že to asi stejně nemá cenu. Že je lepší to nechat být a jen tak se poflakovat. Proč se vlastně trápit, když vám to stejně nejde? Uvažování vám překazí myšlenka na to, jak báječně jste kdysi v kontrastu s tím člověkem v zrcadle vypadali. Ta představa se dostaví nečekaně a s plíživou obratností sobě vlastní vás přiměje k tomu, abyste se začali soustředit na vás bývalý denní rituál. Na jídlo, na trénink, na odpočinek, na pevný denní režim. Ta představa je jako šém, který oživuje mocného Golema.

Příště už jde všechno lépe. Stále nic moc, ale síla se lepší a svaly poslouchají známé povely. Domů si nakoupíte konečně pořádný nákup a s potěšením sledujete, jak se vybílená lednice a potravinová skříňka mění v chrám zářivého zdraví, síly a svalů. Najednou máte více energie, více plánů, lépe spíte, lépe relaxujete, lépe se soustředíte. Je to trochu jako znovuzrození, i když těžce vykoupené a neohrabané jako právě narozené hříbě. Co víc si v tuhle chvíli přát.

Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale pokud se k ní přidávají další, je to sakra znát. Tak jako vaše tréninky. Postupujete v nich pomalu, zvolna a snažíte se je nevynechávat. Týdny ubíhají a s nimi i tréninky. Tak jako dřív. A pak se znenadání, snad když se nikdo nedívá, všechny ty dny jako tenké pramínky rozrostou a spojí do nádherné řeky spokojenosti, vyrovnanosti a nalezení vašeho ztraceného Já. Na druhém břehu té řeky na vás čeká někdo milý. A tak mu podáte roku a společně postavíte váš nový most. A dáte mu dobrý antikorozní nátěr. Takový, který tentokrát vydrží. Vždyť láska za to stojí. A víte, proč ji máte? Protože jste dokázali vstát, sebrat se a zabrat ve chvílích, kdy to bylo potřeba. Posilovna a trénink vám daly řád, abyste znovu objevili hodnotu svého skutečného já. Naučili jste se vážit si sami sebe. Našli jste v sobě skutečnou sílu, takovou, která ukazuje cestu správným směrem i v tom nejrozbouřenějším přívalu vodního živlu. Unikli jste, našli sami sebe, vyhráli nad slabostí a osobnostně vyzráli.

V nekonečném toku času se svět kolem nás neustále mění. Nic nemlže zůstat stále zcela stejné, ale může to existovat v jiných podobách, které nám dávají jistotu, po níž všichni tolik toužíme. Jsme jako magnety, které jsou přitahovány k posilovně stejně neomylně, jako střelka kompasu k severnímu pólu. Ta síla je nevysvětlitelná, neuchopitelná, když ale zavelí, rádi a s láskou se jí podřídíme, abychom znovu zakusili to blaho pramenící z prosté podstaty ponořit se do tréninku. A také proto, aby nám ocel a železo znovu dokázaly vdýchnout život a naplnit jej sportovní krásou. Posilovna je tady napořád a věčná. Je to zástupné slovo pro jakýkoliv chrám kultu těla. Můžete ji zrušit, přestěhovat, vyměnit v ní stroje, šatní skříňky či cokoliv jiného, ale jistotu, že na vás ta vaše někde čeká, nikdy neztratíte. Je jedno, kdo jste. Zde v posilovně můžete být kýmkoliv. Vědcem, co si nikdy moc nenakládá, kulturistou, který dolaďuje soutěžní formu, slečnou, jejíž křivky berou dech i otrlým svůdníkům či maminkou, která znovu začala cvičit po narození dítěte. Jedno ale budeme mít všichni společné. Posilovnu. Lásku, která bude s každým, kdo si o to řekne, jako ten nejvěrnější pes.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk