Jakub Šedivý - rozhovor

Jakub Šedivý - rozhovor

"Cítil jsem v tu chvíli naprosté vyčerpání, zimu, bolesti kloubů a začal jsem se hrozně klepat"

Rozhovory | 22.06.2011 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Martin Jindra


Jakube, i když Tě někteří čtenáři znají z roku 2009, kdy jsi soutěžil v kategorii kulturistiky juniorů na Mistrovství Čech a Mistrovství ČR (5. místo Mistrovství Čech, 8. místo MČR). Přesto Tě poprosím o krátké představení. Odkud jsi, kolik Ti je let apod.
Ahoj, zdravím čtenáře. Jsem z Prahy a den po mistrovství Čech jsem oslavil 21. narozeniny.

Kdo Tě do posilovny přivedl. Vzpomeneš si, kdy to bylo? Dopouštěl ses jako začátečník nějakých chyb?
Do posilovny mě kolem mých 17. narozenin přivedl kamarád Jirka, se kterým jsem nějakou dobu taky trénoval, ale jelikož není z Prahy, tak se už nevídáme často. Líbilo se mi, jak vypadá a chtěl jsem tak vypadat také. Těch chyb bylo opravdu hodně, například jsem cvičil celé tělo každý den a to nešlo vydržet dlouho. Pak samozřejmě jídlo, zpočátku mě nenapadlo, že cvičení a jídlo má něco společného.

V roce 2010 jsme Tě neviděli na soutěžním pódiu. Kolik kg jsi nabral během objemové fáze přípravy? Jak tuto část sezony hodnotíš?
Sezonu 2010 jsem vynechal jednak za účelem nabrání nějakého kila svalové hmoty a taky jsem ten rok maturoval a se závody by šla maturita těžko skloubit dohromady, vím, jak se (ne)dokážu během závěru diety soustředit. Podařilo se mi postupně do poloviny února 2011 nabrat a dostat se na váhu 110 kg, ovšem tomu, co jsem měl na těle, se nedalo říkat kvalitní svalovina. V tom jsem udělal velkou chybu, jednoduše jsem to jídlo moc "pustil" a měl jsem pak víc starostí v dietě.

Jaký byl váhový rozdíl mezi sezonou 2009 a letošním rokem? Kolik kg svalové hmoty jsi přibral?
Na mistrovství Čech v roce 2009 jsem navážil rovných 70 kg, o týden později na Republice o půl kg méně. V roce 2011 v Nechanicích jsem navážil rovných 86,8 kg, přes týden jsem pálil, co to šlo (bohužel i na úkor svalů) a podařilo se mi stáhnout váhu na 82 kg.

Letošní první soutěží, které ses zúčastnil, byla Mistrovství Čech juniorů v Nechanicích, kde jsi v kategorii juniorů nad 77 kg jen o pověstný chloupek prohrál. Získal jsi tedy stříbrnou medaili. Jak jsi byl s tímto výsledkem spokojený?
Vzhledem k obsazení a úrovni mojí kategorie jsem měl z výsledku opravu radost, tím spíš, když vím, že mě Vojta nenechal daleko za sebou, ale do poslední chvíle jsme těsně o titul soupeřili.

Co myslíš, že rozhodlo ve vítězství Tvého soupeře Vojtěcha Školníka? Bodový součet činil u obou závodníků celkem 16. Myslíš, že rozhodla volná sestava, za kterou jsi dostal od rozhodčích o dva body více?
Myslím, že o Vojtově vítězství rozhodlo, co rozhodnout mělo a o čem kulturistika prostě je a být by měla-o velkých svalech a v objemech Vojta v ČR mezi juniory nemá konkurenci.

O týden později se v Brně konalo Mistrovství ČR, kde jsi opět startoval v ktg. nad 77 kg a opět jsi skončil na druhém místě. Tentokrát ale došlo k promíchanému pořadí oproti Mistrovství Čech (Vojtěch Školník 3. místo, zvítězil Michal Majer, který na Mistrovství Čech získal bronz). Lišila se nějak výrazně Tvoje příprava na MČR od přípravy na Mistrovství Čech? Jak celkově hodnotíš tuto soutěž?
Na Republiku jsem se snažil ještě spálit co nejvíce tuku, protože v Nechanicích se mi na spodním břiše ještě držela celkem silná vrstva a ta musela pryč, což znamenalo nuly sacharidů, trochu snížené bílkoviny a dvě hodiny aerobního tréninku denně. Na konci posledního aerobního tréninku se tělo začalo bránit stavem hypoglykemie, do kterého jsem postupně upadal. Cítil jsem v tu chvíli naprosté vyčerpání, zimu, bolesti kloubů a začal jsem se hrozně klepat. Na rozdíl od superkompenzace před Čechami, která trvala o den déle (nuly od neděle, cukrování v polovině středy), jsem se opět řídil modelem 3x nula sacharidů, od čtvrtka cukrování. Bylo to především proto, že díky dnu navíc jsem se cítil nejplnější a nejstaženější už v pátek. Tomu jsem chtěl předejít a nechat gradovat formu přesně na sobotní semifinále a finále. Na druhou stranu se mi už nepodařilo tak dobře stáhnout vodu z podkoží, možná bylo tělo v šoku z minulého týdne.

Co pro Tebe bylo v přípravě nejtěžší? Na které jídlo ses během přípravy nejvíce těšil?
V přípravě mě asi nejvíce rozčilovaly zdlouhavé aerobní tréninky, při kterých jsem pořád přemýšlel, o čem mám přemýšlet a hrozně jsem se nudil.  Na jídlo jsem zvykl a začalo mi postupem času i chutnat. Myslím si, že i jídlo v dietě se dá udělat velice chutně a kuře s rýží nemusí znamenat jen nutné zlo. Člověk v dietě dokáže z hladu vymyslet spoustu chutných jídel bez zakázaných ingrediencí. Na jídlo jsem samozřejmě měl chutě, ale nedá se říct, že bych toužil po nějakém konkrétním jídlu. Kupodivu jsem míval věčně chuť na obyčejná racia. 

Jak Tvoji před soutěžní dietu vnímá rodina, kamarádi, okolí?
Rodina mě v tomto sportu nesmírně podporuje, za což jsem hrozně vděčný. Vědí jak na mě, když nejsem v náladě. Když to není nutné, nemluví na mě a vcelku i moje nálady respektují. Po jarních závodech jsou na mě ještě k tomu pyšní. 

Prozraď prosím čtenářům ve zkratce, jakým systémem nejraději cvičíš. Jaké jsou Tvé oblíbené cviky?
Během objemové přípravy jsem zkoušel různé systémy jako bear routine, korte atd. Ono to funguje, ale mně takhle trénovat prostě nebaví. Mám nejraději obyčejný split. Konkrétně trénuji 3+1 (za tři dny celé tělo, den volna) v objemu a na začátku diety. Když se blíží soutěž, přecházím na 6+1 (za 6 dní dvakrát celé tělo, den volna). Mám rád, když mohu trénovat podle chuti a zničit se, jak se mi zachce, nemuset se držet nějakého předepsaného schématu. Mezi moje oblíbené cviky patří rozhodně dřep, který i v dietě trénuji s 200 kg v sérii, dále mám rád přítahy jednoruček v předklonu, tlaky v sedě před hlavou na multipressu, nebo bench-press hlavou dolů.

Jak dlouho před soutěží začínáš nacvičovat volnou sestavu?
Sestavu jsem začal letos nacvičovat v pátek před sobotním závodem. Pomáhal mi s ní Tomáš Štěpánek, vicemistr Čech v klasické kulturistice juniorů pro rok 2010. Musel se se mnou určitě trápit, protože jsem musel být nepříjemný. Neměl jsem v ten den ani kapku vody a nebylo mi vůbec dobře. Trénoval se mnou pár stěžejních póz a vymysleli jsme základní kostru volné sestavy. Zbytek jsem pak už nějak během dvou minut vymyslel u zrcadla nějak sám. Taky možná proto jsem sestavu na pódiu zapomněl a musel jsem na Čechách i republice improvizovat. 

Jaké jsou Tvoje koníčky? Máš rád také jiné sporty mimo kulturistiky?
Když nepočítám občasné posezení s přáteli, jízdu autem, nebo na motorce, vysedávání u počítače, poslech hudby, sledování filmů, tak mimo kulturistiku žádný jiný koníček nemám.

Jaké jsou Tvé další plány?
Mým nejbližším plánem je start na mistrovství světa, které se bude konat letos v listopadu v Mexiku. Vím, že skok do další přípravy bude náročný jak fyzicky, tak finančně, ale šanci závodit na soutěži této úrovně se už nebude opakovat a rozhodně se chci prezentovat v co nejlepší formě. Potom mě čeká opět delší pauza, a když okolnosti dovolí, moc rád bych další roky startoval v mužských kategoriích.

Chtěl bys na závěr někomu poděkovat?
Lidé, kterým bych chtěl poděkovat za pomoc v letošní přípravě je opravdu mnoho a kdybych se je snažil všechny vyjmenovat, určitě bych na někoho zapomněl a to bych nerad. Největší dík patří samozřejmě mému nynějšímu trenérovi Petru Zárubovi, ale také Monice Šlosrové, která mě provázela přípravou předminulý rok a bez níž bych nejspíše nikdy nemohl začít se závoděním. Potom bych chtěl poděkovat rodině za podporu a zázemí, dále všem lidem, kteří mi udělili cenné informace, kteří mě jakýmkoli způsobem podpořili, nebo motivovali. Nebudu říkat jmenovitě, ale oni určitě budou vědět. 

Děkuji za rozhovor a skvělý přístup. Přeji hodně štěstí na dalších soutěžích.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk