Výsledky Mr. Olympia, 212 Showdown, Figure a Physique

Výsledky Mr. Olympia, 212 Showdown, Figure a Physique

Tvrdé souboje, zklamání i radost z vítězství

Soutěže | 18.09.2016 | Karel Šedivý

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: amazon.com, IFBBPRO.com, mrolympia.com, musculardevelopment.com


Druhý soutěžní večer Olympia víkendu Joe Weidera zahájila jako tradičně hymna Spojených států amerických. Na pódiu se poté ujal mikrofonu ředitel American Media David Pecker, jehož po krátkém proslovu vystřídal konferenciér Bob Cicherillo. V zaplněném hledišti Orleans Arény v Las Vegas se kromě nadšených fanoušků objevila i řada hvězd našeho sportu, mezi kterými v první řadě nechyběl nikdo jiný, než sedminásobný vítěz Mr. Olympia Arnold Schwarzenegger a její dvojnásobný šampion Franco Columbu. Nemalou odezvu z hlediště pak v průběhu večera při svém vystoupení u mikrofonu sklidil i Davidem Peckerem představený Dwayne „The Rock" Johnson. Prostřednictvím živého vysílání nechyběli komentátoři dění v mužských kategoriích Dennis James a Shawn Perine.

Mr. Olympia

Napínavý vývoj budoucích událostí odstartovaly už hlavní hvězdy večera, prezentované nejprve desítkou nejlepších kulturistů planety usilujících o titul Mr. Olympia. Jak už avizovaly události semifinálového dějství, horkými kandidáty na zisk předních příček byli především Phil Heath, Dexter Jackson a Shawn Rhoden. To ostatně potvrdilo i první, snad neostřeji sledované vyvolávání, v němž se kromě zmíněných protagonistů na pokyn rozhodčích objevili i William Bonac, Roelly Winklaar a Mamdouh Elssbiay.

Komplexní proces posuzování jednotlivých forem prostřednictvím hodnotících rozhodčích pak jen těžko mohl s ohledem na kvality jednotlivých závodníků dopadnout jinak, než přesvědčivým vítězstvím Phila Heatha. Šestatřicetiletý obhájce titulu nabídl těžko zpochybnitelné fyzické argumenty, ke kterým patřily zejména vynikající a dobře načasovaná forma, plné a velké svaly vzdouvající se snad ze všech směrů a v neposlední řadě i pěkné postoje včetně vynikající most muscular. Za šestou sošku Sandowa obdržel Phil Heath i šek na 400.000 USD, přičemž se počtem nasbíraných titulů dokázal vyrovnat šestinásobnému vítězi Mr. Olympia Dorianu Yatesovi. Očividně nadmíru šťastný a spokojený pak v závěrečné řeči poděkoval Bohu a rovněž rodině, se kterou by teď nějakou dobu rád trávil více času. Slova díků i chvály směřovala rovněž k fanouškům i soupeřům. Již šestinásobný vítěz Mr. Olympia zdůraznil, že si teď chce především užít daný moment vítězství a v blízké budoucnosti se již s nadšením bude chystat na další tréninky v posilovně, dík nimž by se možná jednou dle svých slov mohl počtem titulů vyrovnat Arnoldu Schwarzeneggerovi.

Druhá příčka byla příjemným překvapením pro Shawna Rhodena (šek na 150.000 USD), méně pak už pro třetího Dextera Jacksona (šek na 100.000 USD). První z nich nabídl zejména hluboce separovaná stehna, široká záda a působivou soutěžní připravenost podtrženou velmi úzkým pasem, který však mírně trpěl ve chvílích ztráty kontroly nad břišní oblastí. Dexter Jackson předvedl dobrou svalovou separaci, V-tvar trupu, masivní a široká záda a navzdory věku sedmačtyřiceti let plná a pěkně vystupující svalová bříška. Ze svého umístění se příliš neradoval, neboť se díky nesporným kvalitám viděl na druhém místě, které dokázal obsadit v minulém roce.

Čtvrtou pozici za hlasitého nesouhlasu části fanoušků čekajících lepší umístění obstaral zrenovovaný Mamdouh Elssbiay alias Big Ramy (šek na 55.000 USD). Oproti předchozím kláním, kdy se umístil postupně na osmém, sedmém a nakonec pátém místě, se zdá, že vyhlížená strategie zaměřená na mírnou redukci objemů za současného zdůraznění kvality si konečně našla místo v jeho předsoutěžní přípravě, kterou si vzal na starost výživový specialista Chris Aceto. Egyptský závodník dokázal však i při relativně menší velikosti nabídnout impozantní objemy a dobrou formu zdůrazněnou například prostřednictvím napruhovaných gluteálů.

Na pátém místě skončil William Bonac (šek na 45.000 USD). Oproti minulému roku, kdy skončil na osmém místě, dokázal přinést vynikající formu, svalovou plnost, proporční vyváženost a celkově pěknou kompletní figuru od hlavy až k patě, díky čemuž se stal zaslouženě příjemným překvapením večera.

Na šesté příčce se umístil, za nesouhlasu nesoucího se z hlediště, Roelly Winklaar (šek na 35.000 USD). Podobně jako v případě Big Ramyho jej viděli někteří fanoušci výše, přičemž mohli argumentovat nejen Roellyho snad největšími pažemi z celého startovního pole, ale rovněž nebývale dobrou formou a plnými a masivními svaly.

Lehce zklamaný skončil sedmý Cedric McMillan (šek na 25.000 USD). Zaujal především líbivými liniemi, dobrou masivitou zádových svalů a dostatečnou mírou ostrosti. Osmou pozici vybojoval při svém druhém startu na Olympii Dallas McCarver (šek na 20.000 USD). Posunutím se oproti loňskému třináctému místu naznačil touhu bojovat o stále lepší umístění, což se mu vzhledem k velmi nízkému věku pětadvaceti let může poměrně snadno podařit. Devátou příčku obsadil Josh Lenartowicz (šek na 19.000 USD), desítku nejlepších pak uzavřel nováček soutěže Justin Compton (šek na 16.000 USD).

Pěti křížky ověnčený Kevin Levrone nedokázal vzdorovat neúprosnému toku času a skončil zejména díky slabým dolním končetinám na děleném šestnáctém místě. Přesto se mu jako legendě dostalo velké podpory od publika. Podle řady názorů mohl vypadat daleko lépe v případě, pokud by v jeho soutěžní kariéře a celoročním tréninkovém nasazení nebyla tak dlouhá odmlka a jestliže by absolvoval delší než několikaměsíční transformaci. Zmínili jsme šestnáctou příčku, na které nakonec navzdory nesporným kvalitám skončil Lukáš Osladil. Uvidíme tedy, jaké plány či strategii si český zástupce a jedenáctý z Olympie 212 Showdown z roku 2012 nachystá do budoucna.

212 Showdown

V kategorii do 212 liber panovala snad ještě větší soutěžní vyrovnanost než u borců bez váhového limitu. Relativně drobnější svalové struktury jednotlivých závodníků nabídly v převážné míře velmi detailně zpracovanou a symetricky rozloženou svalovou hmotu. Asi největší pozornost přitahoval čtyřnásobný úřadující šampion Flex Lewis. Nabídl výraznou dávku masivity, detailně zpracované svaly a v neposlední řadě i působivé postoje. I díky těmto přednostem dokázal nakonec rozhodčí přesvědčit o svých kvalitách a popáté v řadě si odnesl zasloužené vítězství, k němuž mu připadli šek na 40.000 USD. Čerstvý otec malé dcery po vítězství poděkoval především své rodině a všem, kdo se na jeho přípravě podíleli. Skromný šampion rovněž uvedl, že navzdory předchozím triumfům prožívá soutěž z emotivního hlediska stále stejně, tak jako kdyby to bylo poprvé.

Druhý skončil Ahmad Ashkanani (šek na 17.000 USD), jehož profesionální kariéra začala vítězným debutem na nedávném PBW Tampa Pro. Zaujal především komplexně stavěnou a svalnatou postavou s těžko určitelnými nedostatky, k nimž by se snad mohla řadit potřeba většího zapracování na dolní polovině těla. Jako třetí se umístil Jose Raymond (šek na 8.000 USD). Ačkoliv jeho postava nedoznala kvalit z minulých klání, stále nepostrádal dostatek mohutnosti i detailů, které ovšem částečně překrývala voda v podkoží. Čtvrtý Eduardo Correa (šek na 5.000 USD) se sice od semifinálové části dokázal zlepšit a zvýraznit tak tvrdé a plné svaly, na lepší umístění to však nakonec nestačilo. Pětici nejlepších uzavřel šampion z roku 2008 David Henry (šek na 3.000 USD). Do bojů o nejlepší výsledek přinesl jednu z nejlepších forem posledních let, výtkou pak mohly být v porovnání s vrškem relativně slabší dolní končetiny.

Český závodník Vojtěch Koritenský ani slovenský zástupce Andrej Mozoláni nedokázali vzdorovat všudypřítomné tvrdé konkurenci celkově devatenáctičlenného startovního pole, a tak nakonec skončili na posledním děleném šestnáctém místě. Přesto zůstává fantastickým faktem, že se, podobně jako Lukáš Osladil, dokázali na takto vysokou soutěž kvalifikovat a přinést tak svým fanouškům napínavou podívanou.

Figure

Překvapení. V takovém duchu se neslo vyhlašování vítězek v kategorii, kde rozhoduje pěkná postava, přiměřeně definované a rozvinuté svaly, symetrie a v neposlední řadě i vhodně zvolená barva soutěžních plavek či styl účesu. Možný návrat čtyřnásobné šampionky Nicole Wilkins na samotné výsluní se letos nekonal, když ji dokázala nejenže porazit už loni vítězná Latorya Watts (šek na 35.000 USD), ale i druhá Candice Lewis Carter (šek na 18.000 USD) a nakonec i třetí Cydney Gillon (šek na 12.000 USD). Pátou příčku obsadila Swann De La Rosa (šek na 5.000 USD). Vítězná Latorya Watts, která na pódiu excelovala zejména díky úzkému pasu, pěkně stavěným ramenům a dobrému V-tvaru trupu, nezapomněla poznamenat, že vítězství pro ni vzhledem k obhajobě titulu bylo o poznání těžší a uvedla, že je pro ni čest být znovu vítězkou. Hold vzdala i kvalitami velmi vyrovnaným soupeřkám.

Slovenská závodnice Adela Ondrejovičová, která loni na Figure Olympia startovala poprvé a obsadila čtrnáctou příčku, dokázala tentokrát najít cestu k lepší pozici a skončila na dvanáctém místě.

Women's Physique, Men's Physique a Classic Physique

Pro letošní rok si Olympia víkend do svého programu připravil novinku v podobě kategorie Classic Physique, ve které se závodníci musí s ohledem na svoji výšku prezentovat s určitou maximální hmotností. Ostatní kategorie s označením „physique" tak do svého portfolia získali další přírůstek.

Ve Women's Physique dokázala už potřetí v řadě zvítězit Juliana Malacarne. Mezi třemi desítkami závodnic se jako druhá umístila Danielle Reardon, třetí skončila Heather Grace. Kategorii Men's Physique kraloval vítězný Jeremy Buendia, který tak dokázal potvrdit přetrvávající kvality i z vítězného loňského a předloňského ročníku. Jako druhý se umístil Ryan Terry, třetí skončil Jeremy Potvin. V již zmíněné letos pro Olympii nové kategorii Classic Physique si triumf historicky prvního vítěze připsal Danny Hester. Druhý skončil Arash Rahbar, třetí příčku pak obsadil loni na Men's Physique druhý Sadik Hadzovic.

Dvaapadesátý ročník je minulostí

Legendární Olympie legendárního Joe Weidera je za námi. Poselství produkované prostřednictvím někdy až nadpozemsky dobře vypracovaných mužských i ženských postav se přitom nemusí nést pouze v duchu touhy být nejlepší z nejlepších a uspět na pódiu, ale vést si dobře i v běžném životě. Posilování je zkrátka součástí mnoha z nás. A to nejen proto, že díky němu budujeme svaly, získáváme lépe stavěné tělo a vylepšujeme si kondici, ale také z toho důvodu, že cvičení se zátěží nám může ukázat smysl pro povinnost, vnést do našich životů určitý řád anebo díky němu můžeme zjistit, že žádný větší úspěch nepřichází sám od sebe. Ostatně v podobném duchu se letos či v minulosti vyjádřili například Kevin Levrone, Dwayne Johnson či David Pecker. A především je zde odkaz zmíněného Joe Weidera. Dvaapadesátý ročník nesoucí jeho jméno je za námi, ten v pořadí již třiapadesátý se prozatím teprve začíná rýsovat za pomyslným obzorem.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk