Na PBW Tampa Pro zvítězil v Open Akim Williams

Na PBW Tampa Pro zvítězil v Open Akim Williams

Plus výsledky dalších kategorií

Soutěže | 08.08.2016 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: IFBBPRO.com, musculardevelopment.com


Pátého až šestého srpna, město Tampa v americkém státě Florida, promotér Tim Gardner a téměř desítka nejrůznějších kategorií. Takové byly hlavní indicie soutěže s oficiálním názvem PBW Tampa Pro. Právě zmíněné divize, kterých za několik posledních let vznikla celá řada, už celkem běžně kouskují všechna větší dění do více soutěžních dnů tak, aby to bylo po organizační stránce i pro všechny diváky a fanoušky zejména z časových důvodů zvládnutelné.

V kategorii Open defilovalo čtyřiadvacet závodníků, mezi kterými nakonec nejlépe obstál Akim Williams. Druhý z nedávného GP of Baltimore opět disponoval masivními svaly, formou vyladěnou ze všech možných stran a ostře vysekanými hamstringy a gluteály. Menší výhrada pak opět směřovala k horní oblasti zad. Druhý Alexis Rivera se představil ve vynikající fazóně, ohromil mohutnými svaly od hlavy až k patě, rozsekanými stehny, vynikajícími zadními postoji a obrovitými pažemi. Právě možná pro tyto přednosti jej někteří viděli na pozici vítěze. Třetí skončil Abdulhadi Alkhaiyat, jehož postavě dominovaly dobré svalové objemy a solidní estetické zpracování, výtkou s příslibem zatím neprobuzeného potenciálu jsou pak stehna postrádající větší míru detailů v předních i zadních postojích. Pozici čtvrtého nejlepšího muže večera si vydobyl Roman Fritz. Zaujal skvělou prezentací čistých svalových linií, kterým by slušela větší porce svalové hmoty. Kromě soutěžní připravenosti, snad nejlepší z celého startovního pole, zaujal rovněž mimořádně detailním zpracováním zadní strany stehen. Pětici nejlepších uzavřel Jonathan Delarosa. Dostatek svalů a celkový estetický vzhled byl částečně pokažený méně ostrou formou, která pravděpodobně vygradovala přespříliš rychle, když svůj nástup měla spíše v semifinálové části, zatímco na té finálové naopak ztratila ze svého tvrdého a žulovitého vzhledu.

Ve dvěstědvanáctce se pod pódiovým osvětlením prezentoval stejný počet závodníků jako v předešlé kategorii. Formy jednotlivých protagonistů byly nezřídka téměř dotaženy k dokonalosti, a tak svým majitelům přinesly zasloužená umístění, zatímco v podobných případech jakoby rozhodčí očividnou kvalitu ani nevnímali. Na vrchol se určitě zaslouženě dostal vítězný Ahmad Ashkanani, který si na vítězný debut mezi profesionály nachystal porci masivity, proporční vyváženosti a těžko dohledatelných nedostatků. Závodník pocházející a připravující se v Kuvajtu však přesto bude muset při nadcházejícím startu na Olympii přidat ještě nějaký trumf navíc, aby se mohl se ctí utkat s takovými esy, jako jsou například Flex Lewis, Jose Raymond či Hidetada Yamagishi. Druhé místo si zajistil Bola Ojex, a to i díky markantně vygradované formě mezi semifinálovou a finálovou částí. Možná i proto získal až třetí příčku Michael Ergas, jemuž by druhé místo díky nebývale dobré prezentaci tělesných kvalit mohlo docela dobře patřit. Za zmínku určitě stojí oznámení, ve kterém věnoval výhru na účet nadace vzniklé za účelem podpory pozůstalých po obětech masakru v nočním klubu v Orlandu na Floridě. Další dobrý výkon včetně gradace formy na finále předvedl čtvrtý Cesar Quispe Estela, pátý pak skončil Quincy Winklaar, bratr Roellyho Winklaara. Mluvili jsme o přehlížení, což v tomto případě platí pro Mariana Čambala. Rozhodčí slovenskému závodníkovi přiřkli až osmé místo, zatímco jeho forma volala po mnohem lepším ohodnocení - například komentátor Peter McGough jej viděl v TOP 3. Nevyzpytatelnost kulturistiky však neleží jen v možné záludnosti rozhodčích, ale i v tom, že forma nakonec skutečně nevyjde. Tak tomu bylo třeba v případě Al Augusteho, jenž od loňského vítězství spadl až na dvanáctou pozici.

V dalších dějstvích určitě stojí za zmínku poměrně nová kategorie Classic Men's Physique, v níž se závodník nemůže prezentovat s vyšší hmotností, než jakou mu na základě jeho výšky určují pravidla. Na prvních místech se zde dlouho objevoval bývalý kulturista Darrem Charles, jenž se několikrát zúčastnil soutěže Mr. Olympia, kde v roce 2003 dokonce obsadil sedmou příčku. Tentokrát musel dát přednost mnohem mladšímu rivalovi, kdy jej předstihl dvaadvacetiletý Terrence Ruffin. Nadějně velkou účastí s ohledem na přiškrcující se tendence v ženské kulturistice byla třináctka závodnic v čele s vítěznou Sheilou Bleck. Nejen ta by se měla představit divákům během v současnosti nejvyšší ženské kulturistické soutěže Rising Phoenix World Championships, která se bude konat v rámci Wings of Strength 10. září ve Phoenixu v americkém státě Arizona. Ve výčtu některých událostí rozhodně nemůže chybět kategorie Women's Physique, v níž nejenže na prvním místě excelovala Gloria Faulls, ale mezi pětadvaceti závodnicemi se v té lepší polovině na dvanáctém místě umístila česká závodnice Kateřina Kyptová.

Podrobné výsledky nejen zmíněných, ale i dalších kategorií, najdete tak jako obvykle na přiložených oficiálních výsledkových listinách. A na úplný závěr ještě připojujeme informaci, že Cenu Bena Weidera za celoživotní přínos tento rok převzala na pódiu v Tampě osobnost kulturistiky a dlouholetá tvář multimediálního vydavatelství Muscular Development Peter McGough.

 

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk