Roelly Winklaar si odnesl vítězství z Nordic Pro 2014

Roelly Winklaar si odnesl vítězství z Nordic Pro 2014

Otázky ohledně pořadí a neúčast některých borců – i takové bylo profesionální klání ve finském Lahti.

Soutěže | 17.10.2014 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: bodybuilding.com, IFBBPRO.com, musculardevelopment.com

 


Sobotní souboje s datem 11. října přilákaly do finského Lahti sedmnáctku závodníků. V pořadí již pátá profesionální soutěž v otevřené kategorii po skončení letošní soutěže Mr. Olympia však mohla být minimálně o dva závodníky nabitější. Její řady se jen několik dnů před zahájením rozhodl opustit Dexter Jackson a Shawn Rhoden, což vzhledem k faktu, že oba letos dokázali stanout v TOP 6 v Las Vegas, nesl nelibě nejen samotný promotér soutěže K.P. Ourama, ale i početný zástup dvou tisícovek převážně skandinávských fanoušků.

 

Indicii k finálovým výsledkům dalo hned první vyvolávání, v němž se v záři reflektorů prezentovali Johnnie Jackson, Steve Kuclo, Robert Piotrkowicz, Ronny Rockel a Roelly Winklaar. Pětice nejlepších si z pohledu rozhodčích brzy našla favorita v podobě Roellyho Winklaara, dominujícího masivními svaly a poměrně dobrou symetrií. I když nad rodákem z ostrova Curaçao visely otazníky v podobě nepříliš ostré definice a podle redaktora magazínu Muscular Development Petra McGougha rovněž anomálie v oblasti prsních bradavek, dokázal Roelly nakonec zvítězit a zajistit si tak nejen šek na relativně menší částku 10.000 USD, ale především právo startu na Mr. Olympia 2015.

Zmíněné nejisté vítězství rozjitřil svým výkonem druhý v pořadí Steve Kuclo. Na pódiu totiž přinesl líbivou kombinaci symetrie a proporcí, skvělý X-tvar těla, na svou výšku zajímavé objemy stehenních svalů, pěkné břišní svalstvo a především mnohem lepší dotaženost než jeho přemožitel. Přesto ani on nebyl bez chybičky a do dalších soubojů by se měl vyzbrojit výraznější hloubkou a masivitou hrudníku a horní části zad.

Trojku inkasoval Johnnie Jackson. Z celého pole disponoval zřejmě nejlepším vrškem těla, na kolena při atakování první příčky jej však srážela tradičně slabší stehna. Přesto i na nich byly znát oproti loňsku náznaky zlepšení, což by mohly být první výsledky pozměněné strategie v tréninkové přípravě. Na pódiu prezentoval zajímavou formu pod pěkným nátěrem soutěžní barvy, zaujal působivými pózami a do varu dostal i značnou část fanoušků v hledišti.

Čtvrté a poněkud diskutabilní místo získal Ronny Rockel. Postava německého závodníka sice postrádala silnější stehna a tvrdší zpracování gluteálů, v dalším sledu však už následovaly jen samé klady. Ať už to byla vhodně zvolená a aplikovaná soutěžní barva, podrobně zpracovaná stehna, na rozdíl od některých minulých vystoupení skvěle kontrolovaná břišní partie, neuvěřitelná bicepsová póza v zadním postoji a celková připravenost včetně symetrie, je jen těžké uvěřit, že nakonec nedokázal stanout na lepším místě.

Pátou příčku obsadil Robert Piotrkowicz. Polský závodník navzdory napruhování prsních svalů sice nepředvedl nejlepší vygradování soutěžní formy, přesto působil lépe, než na předešlých letošních kláních. I díky tomu dokázal svým umístěním dosáhnout na nejlepší místo v letošním roce.

Do šestice nejlepších se jako poslední dokázal vklínit Jeno Kiss z Maďarska. Zaujal robustností zejména v oblasti stehen, k působivějšímu zúročení práce v posilovně mu však chyběl vyšší stupeň soutěžní připravenosti.

Desítku nejlepších závodníků doplnil sedmý Robert Burneika (pěkná lýtka, tvrdé gluteály, slabší hloubka prsních svalů, absence hlubší separace), jemuž se během pouhých šesti profesionálních klání od přestupu k profesionálům dařilo zřejmě nejlépe na profi debutu na soutěži New York Pro v roce 2011, kde obsadil pátou příčku. Osmé místo získal Alexey Lesukov (diskutabilní zadní delty, problémy s kontrolou břišní stěny, slabší připravenost), deváté pak běloruský závodník Aliaksei Shabunia a desáté belgický závodník Mario Van Steenberghe.

Bikiny

K masivním borcům v otevřené kategorii se na pódiu jako protiklad objevily profesionální závodnice v kategorii Bikini. Z celkem třinácti závodnic ať už z Finska jako pořadatelské země či daleké Venezuely dle pokynů rozhodčích do prvního vyvolávání napovídajícím o nejlepších závodnicích nastoupily Sarah Back, Lacey DeLuca, Tawna Eubanks, Christina Fjaere, Noemi Olah a Anna Virmajoki.

Konečnou hvězdou večera se nakonec stala americká závodnice Tawna Eubanks, vítězka dvou letošních klání a osmá z letošní Olympie. K umístění si odnesla i šek na 2.500 USD. Druhou příčku obsadila šestnáctá z Olympia víkendu Christina Fjaere, na místě třetím pak skončila finská závodnice Sarah Back. Pětici nejlepších uzavřely čtvrtá Noemi Olah a pátá Anna Virmajoki.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk