Na 50. ročníku Mr. Olympia zvítězil Phil Heath

Na 50. ročníku Mr. Olympia zvítězil Phil Heath

Jubilejní padesátý ročník zná svého vítěze. V poměrně těsném souboji protnul pomyslnou pásku Phil Heath, druhý skončil Kai Greene.

Soutěže | 21.09.2014 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: bodybuilding.com, IFBBPRO.com

 


 

Zcela zaplněným sálem Orleans Arena v Las Vegas se v sobotním finálovém večeru nejprve rozezvučely tóny hymny Spojených států amerických, aby vzápětí promluvil předseda a výkonný ředitel American Media David Pecker, jenž prostřednictvím video medailonku připomněl slávu a úspěchy dosavadních držitelů Titulu Mr. Olympia. Hlavní moderátor Bob Cicherillo pak kromě jiného zmínil výjimečnost okamžiku a zdůraznil zájem médií, konkrétně televizního kanálu NBC Sports dokumentujícího tento kulturistický svátek v plném rozsahu.

Těsně před vypuknutím finálového klání soutěže Mr. Olympia se na pódiu sešla část z dosavadních vítězů Olympie. Některým z nich zlato zacinkalo na krku jen jednou, další dokázali vítězství mnohokrát opakovat. Obecenstvu se tak představili vítěz Mr. Olympia Samir Bannout, dvojnásobný vítěz Franco Columbu, čtyřnásobný držitel Titulu Jay Cutler, osminásobný vítěz Mr. Olympia a kvůli nedávné operaci obou kyčelních kloubů znatelně kulhající Ronnie Coleman, stejným počtem Titulů ověnčený Lee Haney a sedminásobný vítěz Arnold Schwarzenegger. Na pódiu se objevila i Betty Weider, vdova po zesnulém Joe Weiderovi. V děkovných slovech na adresu Joe Weidera pak Arnold Schwarzenegger vystihl skutečnou podstatu bodybuildingu, když prohlásil, že vrcholná profesionální soutěž není jen o rozhodování o nejlepších závodnících, ale především o inspiraci jak profesionálních, tak amatérských sportovců i zcela obyčejných lidí snažících se přibrat svaly, zlepšit si zdraví či se dostat do formy prostřednictvím pravidelného cvičení.

Pak už se postupně představili všichni závodníci prezentujících během tříminutových volných sestav dosaženou formu. Málokterá z nich se vymykala běžnému standardu, ze kterého dokázal vystoupit zábavný a tanečními prvky pověstný Fred Smalls a rovněž Kai Greene známý předváděním flexibility a kontrolované koordinace náročnějších přechodů mezi pózami. S rostoucím napětím přišla na řadu finálová vyvolávání. Podobně jako v předchozím večeru nastoupili do prvního sledu Dennis Wolf, Shawn Rhoden, Kai Greene a Phil Heath. Vzhledem ke včerejší neblaze vyhlížející roztržce zmíněné v předchozím semifinálovém reportu se očekávalo, jak si Kai Greene a Phil Heath povedou tentokrát a to už kvůli faktu, že hned na začátku snad z preventivního důvodu zazněly od rozhodčího pokyny k rozestupu. Toho však nebylo potřeba a neutrální přístup jednoho k druhému pomohl ke zklidnění celé situace, takže se diváci i rozhodčí mohli plně soustředit nejen na hodnocení v prvním, ale i druhém vyvolávání, v němž bojovali Dexter Jackson, Victor Martinez, Mamdouh Elssbiay a Branch Warren. Až do třetího vyvolávání se dostal Johnnie Jackson, Juan Morel, Steve Kuclo a Roelly Winklaar, zatímco do zcela posledního, čtvrtého, nastoupil zbytek sedmnáctičlenného startovního pole ve složení William Bonac, Jojo Ntiforo, Jonathan Delarosa, Ibrahim Fahim a Fred Smalls. V duchu semifinálového vývoje si pak rozhodčí nechali vedle sebe stoupnout jen Dennise Wolfa a Shawna Rhodena. Obdobně postupovali i při rozhodování dvojice Greene-Heath, na které si na samotný závěr předešlého večera po eskalaci napětí mezi oběma protagonisty už zřejmě netroufli.

Vítězem večera se nakonec podle semifinálových prognóz stal Phil Heath. Čtyřiatřicetiletý závodník si pozici jedničky uhájil díky zmiňovanému 3-D efektu, vyváženosti a také kompaktnosti postavy nepostrádající symetrii, estetiku i masivní hmotu. Jeho svaly by se daly možná přirovnat k podobě valounů, oblázků i drobných kamínků ukrytých pod pokožkou - na první pohled tvrdých jako skála, na druhou stranu však požadovaně měkkých, poddajných a schopných efektních kontrakcí. Ačkoliv Phil Heath nedokázal dosáhnout na formu z minulého roku, kterou mu kazila ne zcela stoprocentně vygradovaná ostrá forma, zvládl poměrně jistě přesvědčit nejen rozhodčí, ale i řadu diváků o tom, že si sošku Sandowa zaslouží. K vítězství mu náleží i šek na 275.000 USD.

Při prvotních gratulacích na pódiu poděkoval nyní už čtyřnásobný držitel Titulu Phil Heath především všem přítomným divákům, připomněl padesátý ročník Olympie a osobnost Joe Weidera a Betty Weider, kteří pro něj znamenali a znamenají velmi mnoho, vzpomněl na svoje začátky z roku 2002, kdy vůbec netušil, kam jej soutěžní kulturistika nakonec dovede, poděkoval rodině a zdůraznil náročnost přípravy a nutnost potřebného nasazení včetně proseb k Bohu, kterému taktéž patřila slova díků. Důležitým a emotivním momentem bylo poděkování adresované svému otci, jenž zemřel letos v březnu a kterému slíbil co nejlepší reprezentaci nejen jeho a svojí osoby, ale především milované kulturistiky.

Phil Heath se tak počtem svých vítězství zařadil po boku svého soutěžního rivala, avšak velmi blízkého přítele Jay Cutlera, jenž se mimochodem tentokrát ujal krátké role komentátora na závěr živého vysílání. Během něho se vyjádřil v tom smyslu, že mu kromě diváků samotný stres a napětí ze soutěže rozhodně nechyběly a jako nezávislý pozorovatel si vše naplno užíval. O samotném vítězství či prohře Phila Heatha se dlouho před Olympií spekulovalo i v souvislosti s prestižním a vlivným sponzorem, výrobcem doplňků výživy MuscleTech. Po mnoha letech Phil Heath tohoto sponzora opustil a v průběhu července naplno rozjel byznys jako spoluzakladatel výrobce doplňkové výživy Gifted Nutrition. Rozhodnutí mu však neublížilo a reklamní logo jeho společnosti coby jednoho ze sponzorů bylo k vidění i na samotném Olympia víkendu.

Kai Greene se umístil na druhém místě. Široký, mohutný a výborný v boční a zadní póze, takové byly hlavní atributy dvojnásobného vítěze Arnold Classic. Podobně jako jeho přemožitel však nedokázal na pódiu předvést formu z minulého roku a zejména v semifinálové části postrádal přeci jen kousek do absolutního vygradování formy. Během 24 hodin mezi semifinále a finále však dokázal formu vylepšit, přesto to na pozici jedničky nestačilo a podobně jako v roce 2012 a 2013 tak devětatřicetiletý závodník odešel z Las Vegas „jen“ se stříbrnou medailí a šekem na částku 130.000 USD.

Po těžkém rozhodování koho dát na třetí a čtvrté místo přiřkli nakonec rozhodčí svým verdiktem třetí pozici Shawnu Rhodenovi. Estetický, symetrický, s dobrou formou a v porovnání s minulými sezónami většími svaly se devětatřicetiletý závodník mohl radovat ze zasloužené pozice, na kterou dosáhl překvapivým vystoupením na Mr. Olympia už v roce 2012. Tehdy do velkých vod vtrhl poměrně nečekaně a svým umístěním poměrně šokoval – vždyť o pouhý rok předtím na svojí vůbec první Olympii skončil na jedenáctém místě. Za svoje umístění tentokrát získal nejen bronzovou medaili, ale i šek na 90.000 USD.

Čtvrtý Dennis Wolf při vyhlášení výsledku zvedl smutně obočí a nebylo to určitě jen tím, pokud vůbec, že za svoje umístění získal oproti třetímu místu šek jen na částku 55.000 USD. Dennis chtěl jednoznačně dobýt bronzový post a znovu si připomenut loňské pocity, kdy dokázal zcela poprvé ve svojí soutěžní kariéře stanout na Olympii v TOP 3. Mírně posmutnělý, avšak vzápětí poměrně vyrovnaný a přející Shawnu Rhodenovi k třetí příčce se pětatřicetiletý závodník tentokrát předvedl v ostré formě, disponoval detailními zády, avšak právě záda a rovněž hrudník byly oblastmi volajícími po větší porci plnosti a svalové hmoty. Přesto si za svoje umístění, souboj na pódiu i vystupování v průběhu soutěže zaslouží náležitý respekt.

Na pátou příčku dosáhl výtečně připravený Dexter Jackson, jenž si k umístění odnesl i šek na 45.000 USD. V souvislosti s uvedeným hodnocením se opět nabízí otázka věku, v jakém tento famózní a stabilně se prezentující závodník dokáže konkurovat mnohem mladším soupeřům. I ve svých čtyřiačtyřiceti letech se bývalý Mr. Olympia z roku 2008 pyšní estetickou postavou a poměrně ostrou formou, podtrhující adekvátní svalový rozvoj.

Méně spokojený byl se svým místem zřejmě Branch Warren a ve svých představách určitě pomýšlel na radostnější návrat k lepším soutěžním výsledům, od kterých se výrazněji vzdálil svým loňským devátým místem. Devětatřicetiletý závodník dokázal na rozdíl od minulých let pohřbít část ze svého až příliš krabicovitého vzhledu a estetičtěji zpracovat zejména oblast pasu a břicha. K umístění si odnesl šek na 35.000 USD.

Mamdouh Elssbiay a sedmé místo je pro egyptského závodníka vylepšením o jeden krůček oproti loňskému umístění. Loni mediálně velmi favorizovaný devětadvacetiletý závodník sice vnesl na pódium těžko uvěřitelnou svalovou nálož, přesto skrytá očekávání v podobě výraznějšího zásahu do předních pozic ani tentokrát nedozrála do reálné podoby. K lepším umístněním musí zapracovat na výraznějších detailech a lepší konečné formě. Jako odměna mu náleží šek na 25.000 USD.
Osmý skončil Victor Martinez. Podobně jako někteří předchozí závodníci, i on jistě očekával lepší záběr na pódiu, jenž by jej dokázal posunout o něco dál proti pomyslnému proudu soupeřů. Opodstatněním v jeho případě byla i dobrá forma provázející jej od přímé kvalifikace vítězstvím na letošním Tampa Pro. Jednačtyřicetiletý závodník si ve svém životě prošel mnoha známými peripetiemi počínaje zraněními, vazebním omezením svobody kvůli porušení vízové povinnosti i úmrtími v blízké rodině. I když je osmá příčka možná malou satisfakcí za vynaložené úsilí, existuje reálná šance, že si Victor Martinez dosaženou formu nejen zachová, ale i rozvine a v budoucnu dosáhne na lepší umístění. S sebou si odnáší i šek na 20.000 USD.

Devátý Steve Kuclo se letos vyšvihl vítězstvím na Arnold Classic Brasil. Na rozdíl od čtrnáctého místa na loňské Olympii tak dokázal teprve při druhé účasti na nejprestižnějším kulturistickém svátku naskočit na závěr soutěžní sezóny do dobře rozjetého vlaku a za pomoci zajímavě osvalené postavy nepostrádající adekvátní míru finálního zpracování demonstrovat vůli a schopnost nadále na sobě pracovat. Ve svých čerstvých devětadvaceti letech totiž rozhodně ještě naplno nevyužil svůj potenciál a dveře na cestě vzhůru jsou pro něj v případě motivace a dalších aspektů nepochybně doširoka otevřené. Z Las Vegas si tentokrát k osmému místu odnesl i šek na 19.000 USD.

Desítku nejlepších a finančními hodnoceními oceněných závodníků uzavřel Juan Morel. Nejen desáté místo, ale i šek na 16.000 USD jsou pro dvaatřicetiletého závodníka určitě příjemným povzbuzením, uvážíme-li, že na pódiu Olympie se objevil vůbec poprvé. K vynikající formě, jakou prezentoval, musí ještě přidat větší množství svalové hmoty, aby se mohl lépe měřit s těžšími a zkušenějšími závodníky.

Na zbylých místech sestupně skončili Johnnie Jackson (standardní rozpor mezi vrchní a dolní polovinou těla a měkčí vzhled), Roelly Winklaar (mohutné, ale k dokonalosti nedotažené svaly), Fred Smalls (líbivá symetrie s menšími objemy), Jonathan DeLaRosa (Olympia debut), William Bonac (výborná připravenost, se kterou se mohl umístit mnohem výše), Ibrahim Fahim (po vítězství na Amateur Mr. Olympia se jedná nejen o Olympia debut, ale i o vůbec první profi debut) a Jojo Ntiforo (Olympia debut). Poslední dva protagonisté obsadili se shodným počtem bodů dělenou šestnáctou příčku.

V závěru večera před vyhlášením vítězů rovněž došlo i na první udílení ceny Joe Weidera Icon Award, kterou v obležení nejen výše zmíněných kulturistických legend tentokrát získal za osobní přínos předseda profesionální divize IFBB Jim Manion.

Letošní Olympie je v tomto okamžiku již minulostí a přípravy do dalšího ročníku se pomalu a nenápadně rozběhnou hned zítřejším dnem. Někteří šampioni si možná půjdou lehce zatrénovat, další si raději naordinují různě dlouhý odpočinek. I když se letošní ročník í kvůli svárům na pódiu nesl zejména v semifinále na vlně dvou hlavních rivalů Kai Greene – Phil Heath, bylo nakonec velmi dobře, že během finálové části nebylo po předešlých nepříjemnostech hrozících přerůst téměř ve fyzický konflikt ani památky. Jubilejní padesátý ročník tak opět ukázal nejen nejlepší kulturisty světa, ale dokázal i zcela naplnit představy zakladatele soutěže Joe Weidera o výjimečném kulturistickém a fitness svátku plném vzrušující inspirace. Na samotný závěr snad už jen otázka. Jaký bude další ročník? Na to si budeme muset počkat rovných dvanáct měsíců. Už teď je však jisté, že zmíněné čekání bude nepochybně stát za to.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk