Arnold Classic 2013 – čtvrtý titul pro Dextera Jacksona

Arnold Classic 2013 – čtvrtý titul pro Dextera Jacksona

Finálové výsledky Arnold Classic a Bikini

Soutěže | 03.03.2013 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: bodybuilding.com, npcnewsonline.com



Letošní jubilejní pětadvacátý ročník soutěže Arnold Classic odstartoval v Columbusu se startovním polem čítajícím třináct závodníků. Mezi nimi tentokrát chyběla řada borců, kteří svoje úsilí soustřeďují až na zářijovou Olympii. Ať už to byli Branch Warren, Shawn Rhoden či Dennis Wolf, jejich zvučná jména sice na pódiu některým fanouškům určitě chyběla, samotné soutěži však na dramatičnosti příliš neubrala. Naopak zde vznikla zajímavá příležitost, jak se v mírně odlehčené verzi Arnold Classic blýsknout a odnést si co nejlepší umístění. Již první vyvolávání, do kterého nastoupilo trio ve složení Toney Freeman, Dexter Jackson a Ben Pakulski, napovědělo o pravděpodobném určení nejlepších tří soutěžících, což se v gradujícím finálovém večeru záhy potvrdilo.

Po vzájemných soubojích bylo nakonec o vítězi rozhodnuto. V očích rozhodčích i diváků poměrně jasně zvítězil Dexter Jackson a z Columbusu si tak odnesl již čtvrtý triumf z této soutěže. Naposledy zde exceloval před pěti lety v roce 2008, ve kterém rovněž získal Titul Mr. Olympia. Poté, co jeho soutěžní kariéra nabrala mírně strmý směr, jej mnozí odepsali, nicméně třiačtyřicetiletý „Blade“ je nakonec přesvědčil o opaku. V loňském roce skončil na čtvrtém místě na Mr. Olympia, v prosinci triumfoval na Olympia Masters a nakonec si odnesl již čtvrté vítězství z Arnold Classic, čímž vyrovnal rekord, který doposud držel pouze jedinečný Flex Wheeler. Společně se zaslouženým vítězstvím si Dexter Jackson odnesl i šek na 130.000 USD.

Druhou příčku obsadil Ben Pakulski. Pokud na něm bylo něco naprosto neskutečného, tak to byly jako obvykle jeho stehna a to zejména z předního pohledu. Jejich masivita, šířka i definice byly skutečně omračující, celkový dojem pak podtrhovaly i kvalitně naproužkované hýždě. Pakulski dokázal od loňského jedenáctého místa na Mr. Olympia opětovně zabrat, přidat na svalových objemech, které znamenitě zpracoval, a před blížícími se dvaatřicátými narozeninami tak vyslal ostatním soupeřům poměrně jasný signál v podobě svojí soutěžní nebezpečnosti. Tu de facto potvrdili i jeho příznivci, díky kterým získal Cenu fanoušků pro nejlepšího kulturistu. Navíc si odnesl i tradičně vyhlašovanou cenu Most Muscular, kterou v minulosti několikrát získal například Branch Warren. Ke druhému místu obdržel i šek ve výši 75.000 USD.

Třetí Toney Freeman sice nastoupil v poměrně dobré formě, ve vzájemném porovnávání i při volné sestavě však byly ihned znát mírné nedostatky a to zejména v podobě menší svalové ostrosti v zadních pózách. Fenomenálním fyzickým vzhledem v šestačtyřiceti letech na sebe sice poutal zaslouženou pozornost, avšak jeho formu válcovali zejména jeho přemožitelé Dexter Jackson a Ben Pakulski bez nadměrného úsilí. I tak je ale třetí místo krásnou výhrou, ke které si Toney připsal i odměnu v podobě šeku ve výši 50.000 USD.

Na čtvrtém místě stanul Johnnie Jackson. Dvaačtyřicetiletý kulturista a powerliftér si ke svému umístění připsal i odměnu ve výši 30.000 USD. Na pódiu disponoval výbornou formou, kterou díky soustavné píli mnohem méně než na předešlých soutěžích kazily proporční nedostatky ve svalové vyváženosti horní a dolní poloviny těla.

Páté místo a šek na 15.000 USD získal Hidetada Yamagishi. Zde se více než sluší připomenout jeho odhodlání nevzdat se a objevit se na pódiu Arnold Classic i přes velice nepříjemné zranění v podobě zlomeniny zápěstní kosti, které si způsobil tři týdny před soutěží. Jak se nakonec ukázalo, bylo to ze soutěžního hlediska dobré rozhodnutí. Sympatický Japonec na pódiu nabídl pěknou a ostrou formu, kterou prezentoval nejen povinným pózingem, ale i klasicky pojatou volnou sestavou.

Šesté místo, šek na 10.000 USD a největší nespokojené hučení obecenstva při vyhlašování poslední finálové příčky se pojí se jménem Cedric McMillan. Ambiciózní a nadějná cesta za možným ziskem prestižního titulu sice vypadala nadějně, avšak ztroskotala na konečné definici. Právě definice se na jinak pěkných, mohutných a pěkně tvarovaných svalech ztrácela do takové míry, že k lepšímu umístění tomuto závodníkovi nestačila ani tmavší úprava pokožky ve finálové části, do které se mu podařilo přeci jen nastoupit ostřeji, než do semifinálových soubojů.

Kromě dvou zmíněných cen Most Muscular a Ceny fanoušků se i letos volila volná sestava závodníka, který s ní dokázal nejvíce zaujmout přítomné diváky. Ačkoliv jsme měli možnost shlédnout více krásných klasických volných sestav, stal se bez nejmenších pochybností vítězem Fred Smalls, kterému finálová šestka unikla jen o jediné místo. V souvislosti se zmíněnou sedmou příčkou jmenujme ještě umístění zbytku startovního pole. Na osmém až třináctém místě tak v sestupném pořadí skončili Edward Nunn, Darrem Charles, Fouad Abiad, Marcus Haley, Michael Kefalianos a Ronny Rockel, kterému tak začátek soutěžní sezóny vůbec nevyšel.

Tradičně se udělovala i Cena za celoživotní přínos, kterou tentokrát získal Rich Gaspari. Fenomenální závodník, který v roce 1989 zvítězil na prvním ročníku Arnold Classic a o deset let později založil úspěšnou značku doplňků výživy Gaspari Nutrition, dal emotivně podbarveným hlasem při děkovné řeči najevo, jak moc si váží ocenění, které mu osobně předal jeho někdejší prvotní idol a vzor Arnold Schwarzenegger. Když měl Rich Gaspari patnáct let, jel na kole na prezentaci knihy, kterou Arnold v blízkosti jeho bydliště podepisoval. Knížku si však nekoupil, protože neměl peníze. Nechal si tedy alespoň podepsat obyčejný kus papíru a Arnold mu tehdy se silným rakouským přízvukem řekl: „Cvič tvrdě, dobře jez a věř si.“ Tehdy patnáctiletý Rich Gaspari se jeho radami evidentně řídil, protože Arnoldovi slíbil, že jednou bude kulturistickým šampionem tak jako on, což se mu v bohaté míře vyplnilo.

Cena Arnold Classic za celoživotní přínos se uděluje od roku 2000 a v minulých letech ji získali Joe Weider (2000), Reg Park (2001), Jim Lorimer (2002), Frank Zane (2003), Bill Pearl (2004), Jack LaLanne (2005), Lee Haney (2006), Cory Everson (2007), Ben Weider (2008), Franco Columbu (2009), Sylvester Stallone (2010), Lou Ferrigno (2011) a Robert Kennedy (2012).


Bikiny

V kategorii Bikini International defilovalo na pódiu šestnáct atraktivních a líbivých závodnic. Na prvním místě skončila India Paulino, jejíž profesionální soutěžní kariéru zdobí výrazná převaha vítězství, ze kterých jmenujme například loňský New York Pro. K prvnímu místu jí připadl i šek na 7.000 USD. Druhá rozdílem pouhých dvou bodů skončila Brazilka Nathalia Melo, která je momentální úřadující šampionkou Bikini Olympia. K umístění jí náleží šek na 3.000 USD. Na třetím místě se umístila vítězka Bikini International a Bikini Olympia z roku 2011 Nicole Nagrani, která si za třetí příčku odnesla šek na 2.000 USD. Šestici nejlepších uzavřely Yeshaira Robles, Jessica Paxman a Jaime Baird, které shodně obdržely po šeku na 1.000 USD.

Na závěr už jen připomínáme, že nejzajímavější momenty nejen z finálových částí pětadvacátého ročníku Arnold Classic si můžete zpětně vychutnat prostřednictvím čerstvě přidávaných videonahrávek, které najdete uveřejněné na serveru bodybuilding.com pod tímto odkazem.

 
 
 

Související články

Arnold Classic 2013 – v očekávání nového šampiona
Arnold Sports Festival 2013 – jmenný seznam závodníků a závodnic
Arnold Amateur 2013 - seznam startujících závodníků
Česi na Arnold Amateur 2013 - výsledky
Ms. International, Fitness a Figure 2013 – finálové výsledky
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk