Dexter Jackson – vítěz Masters Olympia 2012

Dexter Jackson – vítěz Masters Olympia 2012

Plus výsledky Fitness, Figure a Bikini

Soutěže | 09.12.2012 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: bodybuilding.com, musculardevelopment.com


V Miami na Floridě skončily v pozdních sobotních hodinách tamního času finálové souboje kulturistických legend i stále soutěžně aktivních závodníků. Společně s borci staršími čtyřiceti let se na pódiu prezentovaly i současné závodnice v kategoriích Fitness, Figure a Bikini. Celá akce tak v rukou promotérky Jarky Lorie Schneider, se kterou jsme vám před dvěma lety v s souvislosti s organizováním World Masters přinesli obsáhlý rozhovor, získala na velkoleposti a ještě více pronikla jak do povědomí médií, tak i všech fanoušků kulturistiky a posilování.

Řada kulturistů, kteří se zde prezentovali, musela mít nepochybně realistický náhled očekávání svých šancí stanout na nejvyšších postech a doufat, že právě oni budou těmi vyvolenými, kdo získají cenu pro vítěze. Roli hrála nejen soutěžní odmlka, ale i věk a tak při jménech jako Dexter Jackson, Toney Freeman či Ed Nunn bylo lehce odvoditelné, jak náročné bude nejen semifinále, ale i hlavní závěrečná část. Přesto byla startovní listina zaplněna neuvěřitelným počtem více jak třech desítek kulturistů, kteří zde na svátku vyzrálých svalů nejen měřili síly, ale především dokázali veřejnosti a fanouškům, že soutěžit, trénovat a prezentovat se v kvalitních individuálních osobních formách lze i v pozdějším věku.

Původní predikce o pořadí na prvních dvou místech doznaly vzhledem k papírovým předpokladům i vývoji semifinálového večera na své reálnosti. Držitel sošky Sandowa Dexter Jackson nenašel na tomto klání přemožitele a jeho sbírka tak zahrnuje nejen Titul z Mr. Olympia 2008, ale i vítězství na letošním Masters Olympia 2012 včetně umístění na loňském World Masters. Během soutěže se Dexter prezentoval mimořádně dobrou formou, která byla potřebná k tomu, aby si dokázal udržet potřebný náskok před dalšími rivaly.

Mezi ty největší se nepochybně řadil Toney Freeman. Šestačtyřicetiletý závodník vykazoval výbornou formu, kterou však kazila lehká retence vody zejména v oblasti spodních zad a stehen. Znát na něm byla i únava z celé letošní soutěžní sezóny, ve které včetně této soutěže absolvoval na svůj věk úctyhodný počet osmi klání.

Na třetím místě skončil z pohledu rozhodčích Dennis James. Disponoval mohutnými svaly, které nepostrádaly žádoucí detaily a kresbu, tedy atributy potřebné pro co nejlepší umístění na kvalitně obsazené soutěži. Byla to však bohužel právě forma, která se lehce ztrácela a nevyznívala nakonec tak ostře, jak by si to možná její nositel představoval. Po dvouroční soutěžní pauze se však nejedná o špatný výsledek a je vidět, že Dennis James si dokázal po celou dobu „odpočinku“ udržet příznivé tréninkové i motivační tempo, ze kterého mohl relativně lehce přeřadit do soutěžních otáček.

Čtvrté místo obsadil Ed Nunn, který podle formy i názoru některých odborníků mohl zcela zaslouženě skončit výše. Prezentoval se vysekanou formou a obrovskými, přitom však krásně zpracovanými a líbivými svalovými partiemi. Zaujal napruhovanými tricepsy, neskutečnými bicepsy, ale i celkovým dojmem, který jako vždy umocňovaly drobnější klouby, propůjčující celé postavě nádech mohutnosti. Vše dokázal navíc nabídnout ve zlepšené prezentaci na pódiu, díky které mohl naplno předvést svůj potenciál.

Pětici nejlepších na tomto klání uzavřel Ronny Rockel. Německý závodník, který letos v létě překročil čtyřicítku, se bude z Miami vracet s umístěním, které v zásadě koresponduje s jeho ostatními letošními soutěžními výsledky. I když je mu v poslední době vyčítána nedotaženost v zadních postojích, nelze než ocenit vytrvalé tréninkové úsilí, se kterým se odpovědně připravuje na všechny soutěže, kterých se účastní.

Kromě zmíněných borců jmenujme ještě alespoň neskutečně připraveného a mohutného Troy Alvese, který byl podle zahraničních komentářů tak ostře vyrýsovaný, že byste se poranili do krve, pokud byste se jej dotkli. V jeho případě však za své vzala část svalových objemů, což je v případě extrémního vyrýsování většinou naprosto přirozené. I další borci však disponovali mohutnými postavami a vyzrálými, tvrdými a vysekanými svaly. Ať už to byl Drew Jemmott, Constantinos Demetriou či Sean Allen, vždy se jednalo o výborně připravené závodníky s perfektně načasovanými formami.

Soutěžní klání se letos neslo i ve světle doprovodných ženských kategorií, ve kterých se prezentoval celkový počet šestačtyřiceti závodnic. V kategorii Fitness kralovala Natalie Planes, která si ze svojí první profesionální soutěže odnáší i první vítězství. Druhá skončila Whitney Jones, třetí pak soutěžně zkušená Ryall Graber-Vasani. Ve Figure zvítězila Candice Lewis, která v průběhu letošních soutěžních klání dokázala posbírat pět vítězství. Druhá se umístila Kamla Macko, které se zatím stále nedaří sáhnout po profesionální zlaté příčce. Na místě třetím mezi sedmnácti soutěžícími skončila Dana Ambrose. Nejsilněji obsazenou kategorii Bikini dokázala v počtu dvaceti závodnic nejlépe zvládnout India Paulino, druhá z letošního Bikini International a první z New York Pro a Pittsburgh Pro. Druhá skončila Lacey Deluca, třetí místo patří pro Yarelis Gonzalez, pro kterou byl start na této soutěži profesionální premiérou.

 
 
 

Související články

Master Olympia Weekend 2012 – back to Miami
Masters Olympia 2012 – závodníci a umístění očima profíků
Masters Olympia 2012 má za sebou semifinálovou část
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk