Tak co, berou?

Tak co, berou?

Pohled na ryby a jejich přínos pro kulturisty i z trochu jiného pohledu.

Zajímavosti | 13.11.2012 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Foto: archiv Svět kulturistiky
Použité stránky: arnika.org, dtest.cz, life.ihned.cz


Mořské i sladkovodní ryby představují jednu z nejcennějších potravin, která nalézá svoje místo nejen na jídelníčku běžných konzumentů, ale i kulturistů a lidí, kteří se věnují posilovacímu tréninku. V populaci je všeobecně známý nejen fakt, že ryby jsou zdravé a pro člověka přínosné, ale i povědomí o tom, že v naší zemi je spotřeba rybího masa na stále nízké úrovni. Doporučení dietologů jsou tedy neúprosná – jezte ryby minimálně dvakrát týdně a díky tomu se vám podaří lépe předcházet zejména kardiovaskulárním onemocněním.

Na tom by nebylo nic zvláštního, protože obsahem omega-3 mastných kyselin se zejména tučné mořské ryby (losos, tuňák, sardinka, makrela, sleď) řadí mezi vysoce funkční potraviny. Omega-3 mastné kyseliny pomáhají například v boji s  LDL cholesterolem, jehož vysoká hladina má za následek vytváření tzv. cholesterolových plátů. Ty se pak usazují na stěnách cév, zhoršují průtok krve tepnami a představují další rizika spojená zejména s  uvolněním těchto plátů a vznikem tzv.cholesterolové embolizace. Ale ani tímto přínos ryb pro zdraví člověka nekončí. Jejich maso je lehce stravitelné, navíc pokud si vybereme méně tučné druhy ryb, můžeme je zařadit i do předsoutěžního jídelníčku. Významný je dále zejména obsah minerálních látek (jód, fosfor, draslík), ale i vitamínů B6 a B12.

Samotná kuchyňská úprava ryb je poměrně snadná. Obyčejně stačí rybu přiměřeně krátkou dobu péci v troubě anebo ji jednoduše uvařit ve vodě ochucené například vinným octem, trochou soli, bobkovým listem a novým kořením. Vynikající je i jednoduchý domácí dip, tedy omáčka, kterou snadno připravíme smícháním dvou lžic bílého jogurtu s drceným česnekem a troškou mletého černého nebo bílého pepře. Jogurt můžeme kombinovat i s dalšími ingrediencemi, jako je mletá paprika, chilli, kari anebo použít najemno nakrájené bylinky. Fantazii se v tomto směru meze určitě nekladou a jde jen o ukázku toho, jak snadno si lze vyrobit chutný, zdravý a levný domácí dresink, který se bude skvěle hodit nejen k rybě samotné, ale třeba i k vařeným bramborám ve formě přílohy.

Pokud nejsme dostatečně zdatní na to, abychom rybu zvládli vykuchat a naporcovat, nabízí nám dnešní trh úlevu v podobě relativně bohaté nabídky porcovaných ryb. Právě tady se ovšem dostáváme do neúprosného sevření nabídky velkoprodejců, kteří se soustředí zejména na to, aby cena produktu byla možná co nejmenší. Ekonomické poměry a kupní síla obyvatel v České republice jsou ve srovnání se zbytkem vyspělejších evropských států méně příznivé, což se projevuje i na tlaku obchodních řetězců na dodavatele, nucených dodávat za co nejnižší ceny. Ne vždy je pak kvalita na prvním místě. Z nabízeného sortimentu záměrně vynechávám různé obalované předsmažené rybí výrobky, které se do racionálního jídelníčku skutečně nehodí. Velká část nabízených zamrazených ryb pochází nikoliv například z bližšího Španělska či Chorvatska, ale například z Číny či Peru, přičemž na obalech některých balení je jen minimum pro spotřebitele dostupných informací.

Velkým problémem medializovaným zejména v poslední době je šizení koncového zákazníka nadbytečným přidáváním vody do finálního produktu, kdy váha rybího masa je nakonec podstatně menší, než se na vizuální pohled zdá. Trik spočívá v  nadměrném glazování. Samotné glazování je nutný technologický proces spočívající v tom, že ryba je před zmražením pokropena tenkou vrstvou vody. Ta vytvoří ochranný film zabraňující vysychání rybího masa a zabrání možné částečné ztrátě senzorických a nutričních vlastností. Pokud glazuru tvoří maximálně 5% obsahu hmotnosti balení, je vše v pořádku. V opačném případě si ale zákazník za drahé peníze kupuje z velké části zmrzlou vodu. Druhý trikem s vodou je proces, při kterém se ryby hromadně zamrazí na moři a nevykuchané se odvezou ke zpracování do továren. Tam se následně před druhým zmrazením rybí maso ponoří do lázně s pomocnými látkami, díky kterým do sebe rybí svalovina doslova nasaje další vodu. Pokud jste si někdy koupili zmrazené plátky tresky a stalo se vám, že po tepelném zpracování z původní velikosti zbylo jen žalostně málo, je velice pravděpodobné, že jste tuto zákonem zatím tolerovanou praktiku vyzkoušeli na vlastní kůži.

Když už jsme u možných negativ konzumace ryb, určitě by bylo dobré opětovně zmínit jisté riziko v podobě těžkých kovů, které zejména ryby stojící na vrcholu potravního řetězce obsahují. Příkladem může být žralok nebo mečoun, kteří žijí déle než některé menší druhy ryb a tak se za doby jejich života hromadí v jejich tukové tkáni větší množství těžkých kovů, zejména pak rtuti, která je v nadlimitních množstvích vysoce toxická. Tato problematika přitom není nikterak nová – již před více jak dvaceti lety se o tomto problému v některých publikacích jasně hovořilo a bylo uváděno, že nadměrná denní konzumace některých druhů ryb může být pro zdraví člověka vysoce zátěžová.

Otázkou tak nakonec zůstává, zda upřednostnit ryby z faremního chovu (i když zde může být problematické krmivo, kterým se ryby krmí), odlovené na moři (možný nadlimitní obsah těžkých kovů u některých druhů) či ryb konzervovaných (pozor na levné konzervy uvolňující potenciálně škodlivé látky do obsahu). Protože většina z nás nemá možnost ulovit a zpracovat si čerstvou rybu žijící v některé z malebných českých řek, bude nutné spolehnout se na běžnou tržní síť. V té by bylo dobré vybírat si kvalitnější produkty, obměňovat výrobce jak sladkovodních, tak i mořských ryb, vybírat si relativně dražší výrobky, pečlivě číst etikety a případně si dopřát i rybí maso z dražší kvalitní konzervy. Nejideálnější v našich podmínkách pak bude zajít si na farmářský trh, kde lze nakoupit nejen sladkovodní, ale i mořské ryby, u kterých by měla být přeci jen větší záruka čerstvosti.

Univerzální a jednoznačná cesta ale zřejmě asi neexistuje, přesto je však možné si na základě uvedených informací vybrat tak, aby nám konzumace ryb přinášela především užitek. Otázka zvýšení množství konzumovaného rybího masa je skutečně na místě, ovšem za střízlivého pohledu na celou věc. Tradiční doporučované zařazení rybího masa minimálně dvakrát týdně je v pořádku, nemělo by však vyvolávat dojem, že každodenní konzumace ryb z běžné obchodní sítě bude za současné situace pouze zdravím prospěšným počinem. Určité řešení jak dodat tělu žádoucí množství omega-3 mastných kyselin spočívá i v možné suplementaci, zejména pak takových produktů, u kterých výrobce garantuje čistotu v podobě nulového obsahu těžkých kovů. Pokud si chcete přečíst více o prospěšnosti omega-3 mastných kyselin, podívejte se rovněž na článek, který byl na internetových stránkách Světa kulturistiky v minulosti uveřejněn.

Může se hodit

Jak vybrat rybu?
Test hluboce zmrazených filetů
Rtuť v rybách – setrvalý problém

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk