Irene Andersen - Too Big for the World

Irene Andersen - Too Big for the World

Švédská závodnice v dokumentu za záchranu ženské kulturistiky

Zajímavosti | 23.07.2014 | Michal Rudzinskyj

Připravil: Karel Šedivý
Použité stránky: bodybuilding.com, IFBBPRO.com, realityfilm.org, rxmuscle.com


Ženská kulturistika je už dlouhá léta na ústupu. Pozvolné a nenápadné utlačování sportu, který původně vyrostl naroubován na mužskou kulturistiku a který v samotném počátku dal vzniknout tolika nádherným postavám typu Rachel McLish, ubírá v posledních letech na dechu především samotným závodnicím.

Jisté je, že od doby konání první ročníku Ms. Olympia v roce 1980 se v tomto směru mnohé změnilo. Postupné přidávání svalové hmoty na původně jemné ženské siluety sice přimělo rozhodčí přiřknout nejlepší hodnocení esteticky nejsvalnatějším závodnicím, ve svém důsledku však v průběhu více než dvou dekád odstartovalo i nevyhnutelné oslabování zájmu široké veřejnosti o těžko dosažitelný sportovní ideál. Ideál, na který se mnozí se stále vzrůstající tendencí dívají z nejrůznějších důvodů skrz prsty.

Vývoj v souladu s novými trendy a požadavky široké veřejnosti společně s částečně vyhladovělým kulturistickým businessem větřícím nové obchodní příležitosti tak přinesl zrození nových kategorií pořádaných v rámci Olympia víkendu, kterými byly v roce 1995 kategorie Fitness, dále Figure (2003), Bikini (2010) a konečně Women’s Physique (2013). Zde všude se mohou ženy realizovat a předvést světu svoji fyzickou kondici v podobě, která jim samotným vyhovuje nejvíce. Ženská kulturistika, o které byla řeč na začátku, se tak dostává či už spíše dostala do nezáviděníhodné pozice. Stačí si připomenout například zrušení původně plánovaného startu amatérských kulturistek na soutěži Arnold Sports Festival 2014, ze které po dlouhých pětadvaceti letech nadobro vypadla i profesionální kategorie. Nejzřetelněji však v tomto směru hovoří počty letošních pořádaných soutěží v ženské kulturistice. Zatímco ostatní kategorie se na pódiích objeví klidně i více jak dvacetkrát, ženy vyjma jedné masters soutěže nastoupí za celý rok ke vzájemnému porovnávání na pódium pouze pětkrát a to včetně Olympie.

Ne všem však současný stav vyhovuje. Jednou z aktivních postav snažících se prostřednictvím mediální kampaně přispět k renovaci ženské kulturistiky a celou věc alespoň částečně změnit, je Irene Andersen, osmačtyřicetiletá matka tří dětí a profesionální závodnice. Ta se stala hlavní protagonistkou připravovaného dokumentu, který ji představuje jako jednu z nejmohutnějších kulturistek současnosti. Jejím cílem je stanout na pódiu Ms. Olympia před dovršením padesátých narozenin, což je za dva roky. Ženská kulturistika je však na ústupu a je otázkou, zda se jí tento sen vůbec splní. Snímek by měl mít podle dostupných informací premiéru v roce 2016 a bude v něm tak zřejmě zmapován případný úspěch či prohra v podobě splněné či promarněné touhy stanout na nejvyšší soutěži v záři reflektorů po boku dalších soupeřek.

Na závěr se ještě zmiňme o Švédsku, odkud Irene pochází. Právě v tomto státě jsou policejní složky poměrně dobře známé svou ostrou podezíravostí vůči mohutným sportovcům téměř jakéhokoliv odvětví. Na základě „svalového profilu“ tipují případné uživatele zakázaných prostředků a podnikají příslušné kroky. Ty kromě řady dalších sportovců několikrát pocítil například obrovský Martin Kjellström, který se na začátku loňského roku raději vydal hledat štěstí do Spojených států. Známý je z roku 2010 také případ zatčení Toneyho Freemana, v jehož důsledku tehdy raději zrušil chystanou návštěvu i Jay Cutler.

Jedna z nejsvalnatějších žen na světě, neporažená ve Švédsku, v zemi, která ji nechce. Jejím snem je stát se jednou z nejvýznamnějších světových kulturistek. Jenže svět netouží po svalnatých ženách. Ženská kulturistka je potlačována a svalnaté ženy jsou diskriminovány. Ve společnosti ani v kulturistické branži nikdo nehájí práva žen mít tak velké svaly, jak samy chtějí. Ale Irene to už nehodlá dále snášet a podnikne cokoliv, aby bojovala za svou hrdost a ženskou svalnatost. Sledujte její pouť ze Švédska do Los Angeles za záchranu ženské kulturistiky a splnění svého snu. Aby se stala nejvýznamnější světovou kulturistkou, bude připravovat setkání kulturistek a fanoušků a bojovat za jejich právo být tím, kým jsou. Společně představí konkrétní diskriminované ženy a požádají je o osobní postřehy a svědectví, aby všechny svalnaté ženy mohly pomýšlet na splnění svých snů.

 

 

Irene Andersen – Too Big for the World

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk