Třetí rozměr kulturistiky

Třetí rozměr kulturistiky

Je k nezaplacení, že existuje kulturistika. Sport, ve kterém se snoubí fyzická stránka věci v podobě cvičení v posilovně s průběhem celého dne, je úžasnou ukázkou vzájemné symbiózy a propojenosti.

Zajímavosti | 30.06.2014 | Michal Rudzinskyj

Text: Karel Šedivý


Trénink a čtyřiadvacetihodinová perioda se stávají spojenými nádobami, z nichž každá pracuje v závislosti na té druhé.

V době, kdy kolem nás všechno proudí a sviští nebývalým tempem, se v nepřeberném počtu denních prožitků, vjemů, podnětů a činností jeví překvapující, jak málo z těch pomyslných opěrných bodů, které kolem sebe vědomě či nevědomě budujeme, nám dokáže přinést skutečný pocit ukotvení, stability a zázemí. Rodina jako základ společnosti, stálost pracovního místa, pocit finanční dostatečnosti, pevné zdraví, schopnost milovat, být milován a tvořit smysluplné hodnoty jsou v životě člověka jedněmi z nejdůležitějších pilířů na cestě vpřed za dalším poznáním a vývojem.

Občas se stane, že se podobně stabilní věci vymknou kontrole a místo nich nám namísto hmatatelného pocitu bezpečí zbudou jen slovní označení pojící se s radostnou minulostí. Složitá životní období každý překonává po svém. Někdo sáhne po alkoholu, u kterého už zůstane, jiného čeká střemhlavý pád na dno, ze kterého se už nikdy nezvedne. Okolnosti si nevybírají a uštědřují nejtvrdší direkt často ve chvílích, kdy to nejméně čekáme. Úskalí přináší ale i pohodový a slastný život bez existenčních i jiných starostí. Někdy nevíme, co vlastně se sebou. Ploužíme se od ničeho k ničemu, nic nám nesedí, v ničem nenalézáme smysl. Jako kdybychom v sobě od nepaměti nosili jakési nezpracované zbytky virusu v latentním stadiu naprogramovaného na pomalou, cílevědomou a promyšlenou destrukci našeho původního Já.

Jedním z prostředků, jak všemu vtisknout smysl, udat správný směr a vytvořit si účinný ochranný krunýř, je nějaká sportovní aktivita. Musí nás bavit, přinášet potěšení a motivovat k dalšímu úsilí. Poctivý sport není jednoduchý, ale zato je krásný a jednoznačně ukazuje, že je to s ním podobné jako v samotném životě. Nejlepší výsledky nejsou zadarmo a vede k nim leckdy dlouhá a obtížná cesta. Ale i cesta samotná se může stát cílem. Momentální chvíle, ve které se právě nacházíme, je a může být podobně plnohodnotným prožitkem jako okamžik, kdy dosáhneme pomyslné mety.

Aplikujeme-li tato slova na kulturistiku či jednoduše na cvičení v posilovně, máme zde krásný příklad sportu, který formuje naše morálně volní vlastnosti a pomáhá nám srovnat se s každodenními starostmi. Občas lze zaslechnout, jak někdo posilování zatracuje a dívá se na něj skrz prsty. Větší svaly, vyrýsovanější postava a nepochopitelná strava. A k čemu to vlastně všechno je? I tak se může někdo ptát. Začínáme-li se cvičením, vidíme nejprve cíl, po kterém toužíme. Chceme být silnější a mohutnější nebo naopak shodit pár kil. Časem si uvědomíme, že cvičení přináší i jiný rozměr v podobě zdraví, vitality a kvalitativně lepšího prožívání života. A pak, mnohdy až po dlouhých letech zjistíme, že posilování má v sobě skrytý i další rozměr. Cílem není jen vyšší výkon, překonání určité hranice, či zlepšení tělesného vzhledu a dosažení optimálního zdraví. Kulturistika dělá den. Je to sáček uvařené rýže, pro kterou jsme museli zajet do vzdáleného obchodu. Je to tableta multivitamínu a proteinový koktejl, na který jsme si našetřili peníze. Je to plánování jídelníčku a vaření z jednotlivých surovin. A konečně trénink, který opět nastartuje další mikrocyklus.

Vnitřní krása sportu a kulturistiky obzvlášť se nalézá hluboko pod povrchem. Je to třetí rozměr, tak skrytý na první pohled. Posilování nám dává naplnění a cíl, pomáhá nám zvládat každý den a v kombinaci se zdravou ctižádostivostí bez opomíjení rodiny, přátel a ostatních hodnot nám nechává nahlédnout do jedinečného způsobu života, který zdaleka nemá nic společného s někdy proklamovaným bezduchým zdviháním železa. Kulturistika a posilování je řád, způsob myšlení a cesta. Pokud vše spojíme se vzděláním, osobitou řemeslnou dovedností, rodinou a ostatními pestrými životními aspekty, pak nás bude kulturistika provázet životem a pomáhat nám v těžkých chvílích. To co jí dáme, to nám dokáže vrátit v podobě zdraví, vitality, stability, pocitu smysluplnosti a šance na znovuzrození a restart v okamžicích, kdy nás okolnosti přimáčknou k zemi a my budeme jen stěží dýchat.

 
 
Přidej na Facebook Přidej na Linkuj Přidej na Vybrali.sme Přidej na Jagg

Verze pro tisk